O nás

Hlavním záměrem projektu MOSTY A TUNELY je postupné vytváření databáze mostních a tunelových staveb na území České republiky, která by trvale uchovávala svědectví o jejich podobě a funkci.

OKOLNOSTI VZNIKU PROJEKTU A JEHO CÍLE

Projekt MOSTY A TUNELY vznikl v roce 2012 a stojí za ním skupina nadšenců (zpravidla historiků, absolventů ČVUT aj). Zprvu byl zastoupen jako volnočasová facebooková stránka sloužící pro popularizaci zajímavých staveb tohoto druhu. To však poměrně záhy přestalo naplňovat ambice zakladatelů, a tak i na základě ohlasů veřejnosti jsme se rozhodli přistoupit k postupnému vytváření podrobného přehledu těchto staveb členěných do různých kategorií. Výsledkem je současný projekt databáze mostů a tunelů v České republice, který byl spuštěn v první polovině roku 2017.

K vytvoření databáze mostů a tunelů nás vedla celá řada okolností. Česká republika patří v rámci Evropy mezi země s nejhustší sítí komunikací a tomu s ohledem na konfiguraci území odpovídá i počet dopravních staveb různého stáří, typů či provedení. Stovky těchto objektů jsou dnes chráněny jako technické památky, všechny, včetně těch nejnovějších, pak přináší svědectví o dovednosti našich předků nebo poskytují obraz o stavitelském umění soudobé společnosti. U některých obdivujeme jejich monumentálnost, u jiných stáří a historickou krásu, další využíváme denně při našem cestování, aniž bychom si to vůbec uvědomovali. Desítky dopravních staveb mění ročně díky modernizacím svůj vzhled nebo funkci, jiné pro své stáří zmizí navždy nebo jsou nahrazeny zcela novými objekty. Souhrnně však dosud všechny tyto změny nejsou zaznamenávány.

Významným motivem pro realizaci databáze byla skutečnost existence podobných projektů. Obdobné a úspěšně provozované elektronické soupisy dnes mají např. mlýny, komíny, tovární budovy a industriální stavby nebo jiné technické památky. Oblíbená Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Dušana Josefa, převedená před mnoha lety do základní elektronické verze, je stále dostupná on-line, ale obsahuje jen část mostů (pouze mostů) na našem území s minimem doprovodného materiálu. Navíc již neodpovídá dnešním možnostem ani požadavkům na moderní elektronickou databázi. Přesto zejména literární díla Dušana Josefa představují dodnes základní pomůcku pro souhrnnou orientaci ve sledované problematice.

Za klíčovou je pak nutné vnímat skutečnost, že databáze mostů a tunelů je od samého počátku konstruována tak, aby bylo možné do jejího vytváření zapojit širokou veřejnost. Každý má tak možnost přispívat a stát se aktivním spoluautorem. Začít tak můžete i vy, ať už zmapováním mostů a tunelů ve vašem okolí, nebo přidáním objektů, na které narazíte při vašich cestách.

Modelové příklady novodobých proměn

Vyšehořovice, okr. Praha-Východ

Likvidace historického mostu z roku 1836 a následná výstavba nového železobetonového mostu přes potok Výmola.

Most představoval jeden z posledních dochovaných dokladů mostního stavitelství 1. poloviny 19. století v regionu. Dlouhodobým odkládáním celkových oprav a zvýšenou intenzitou těžké dopravy po místní komunikaci dospěl postupně původní most do havarijního stavu. Situaci umocnily lokální povodně v roce 2013, kdy byl objekt po obhlídce statikem pro veškerou dopravu uzavřen. Ve snaze zachránit most v původní podobě podal Národní památkový ústav návrh na prohlášení díla nemovitou kulturní památkou, což však Ministerstvo kultury zamítlo. V první polovině roku 2015 tak byl objekt zbořen a nahrazen zcela novou železobetonovou stavbou.

Kamenný dvouobloukový most u Vyšehořovic z roku 1836 v roce 2014 (foto Martin Hůrka).
Kamenný dvouobloukový most u Vyšehořovic z roku 1836 v roce 2015 (foto Martin Hůrka) Kamenný dvouobloukový most u Vyšehořovic z roku 1836 v roce 2015 (foto Martin Hůrka).
Prostor po zbourání mostu v roce 2015 (foto Martin Hůrka) Prostor po zbourání mostu v roce 2015 (foto Martin Hůrka).
Hromada kamení z původního mostu v roce 2015 (foto Martin Hůrka) Hromada kamení z původního mostu v roce 2015 (foto Martin Hůrka).
Nový železobetonový most u Vyšehořovic v roce 2016 (foto Martin Hůrka) Nový železobetonový most u Vyšehořovic v roce 2016 (foto Martin Hůrka).

Loukov/Žďár, okr. Mladá Boleslav

Likvidace inundačního mostu z roku 1924 v záplavovém území řeky Jizery a následná výstavba nového železobetonového mostu.

V roce 2014 bylo přistoupeno k rekonstrukci inundačního mostu na hranicích Středočeského a Libereckého kraje v katastrech obcí Loukov a Žďár. Během rekonstrukce ale došlo ke zřícení části kleneb a práce musely být přerušeny. Stav byl natolik špatný, že bylo přistoupeno k celkovému odstranění původního objektu a těsně na konci roku 2015 byl zprovozněn zcela nový železobetonový most.

Na snímku inundačního mostu je patrné torkretování betonu z 80. let 20. století, což zapříčinilo postupný vnitřní rozpad hlavního stavebního materiálu mostu – pískovce (foto Jan Juřena, 2008) Na snímku inundačního mostu je patrné torkretování betonu z 80. let 20. století, což zapříčinilo postupný vnitřní rozpad hlavního stavebního materiálu mostu – pískovce (foto Jan Juřena, 2008).
Odhalené klenby mostu v roce 2014 (foto Antonín Mokrý) Odhalené klenby mostu v roce 2014 (foto Antonín Mokrý).
Odhalené klenby mostu v roce 2014 (foto Antonín Mokrý) Odhalené klenby mostu v roce 2014 (foto Antonín Mokrý).
Postupná výstavba zcela nového inundačního železobetonového mostu (foto Jan Juřena, 2015) Postupná výstavba zcela nového inundačního železobetonového mostu (foto Jan Juřena, 2015).
Kompletní odstranění původního inundačního mostu (foto Antonín Mokrý, 2014) Kompletní odstranění původního inundačního mostu (foto Antonín Mokrý, 2014).
Zcela nový železobetonový most byl zprovozněn 23. prosince 2015 (foto Jan Juřena, 2015) Zcela nový železobetonový most byl zprovozněn 23. prosince 2015 (foto Jan Juřena, 2015).

Hranice-Slavíč, okr. Přerov

Nevyužívaný železniční tunel z roku 1847

Tunel byl zprovozněn v roce 1847 jako součást Severní dráhy císaře Ferdinanda a sloužil svému účelu do roku 1895. Od té doby v něm neprojel žádný vlak, přesto se zachoval do dnešních dnů. Objekt je v majetku obce Slavíč (dnes součást města Hranice na Moravě) a od roku 1963 je vyhlášen technickou památkou.

Slavíčský tunel neslouží svému původnímu účelu už od roku 1895, přesto se zachoval do dnešních dnů (foto Jakub Mikolášek, 2015).

Zbytek původního silničního mostu přes Uliblický potok na státní silnici I/16 na katastru obce Dřevěnice. V pozadí dnes využívaný prefabrikovaný most současné trasy silnice I/16 (foto Jan Juřena, 2015). Zbytek původního silničního mostu přes Uliblický potok na státní silnici I/16 na katastru obce Dřevěnice. V pozadí dnes využívaný prefabrikovaný most současné trasy silnice I/16 (foto Jan Juřena, 2015).
Osud kamenného mostu v zaniklé obci Debrné na Trutnovsku je patrně již zpečetěn (fota Jan Juřena, 2015) Osud kamenného mostu v zaniklé obci Debrné na Trutnovsku je patrně již zpečetěn (fota Jan Juřena, 2015).
Monumentální a opuštěné mostní a tunelové objekty na železniční trati 144 Krásný Jez – Loket – Nové Sedlo na Karlovarsku pomalu zarůstají pod bujnou vegetací. Doprava zde byla zastavena v roce 1997 a od té doby čeká trať na své nové využití, přičemž mosty na trase jsou vyhlášeny coby technické památky. V roce 2013 byla provedena rekonstrukce a znovuzprovoznění části úseku Krásný Jez – Ležnice (nově Horní Slavkov-Kounice). O využití další části tratě zatím není rozhodnuto (foto Jan Juřena, 2011).