Ovčí most je významnou mostní stavbou z počátku 20. století a současně prvním dokladem uplatnění ocelové příhradové nýtované mostní konstrukce na Jesenicku. Most, který překlenuje řeku Bělou, byl vybudován v letech 1901 až 1902 a stával původně na bývalé říšské silnici na 23,4. kilometru úseku ze Zlatých Hor na Červenou Horu, na pozdější státní silnici č. 44. Po rekonstrukci a přesměrování uvedené státní silnice v roce 1984 byl vyřazen z evidence mostních objektů a byl převeden na město Jeseník jako most na místní komunikaci. V majetku města Jeseník je veden pod názvem Lávka Husova - Horova. Most nahradil původní dřevěný most.

Na městském plánu z roku 1836 jsou vidět čtyři mosty přes řeku Bělou. Nejníže na jejím toku stál dřevěný most, zvaný Ovčí. Spojoval dnešní Palackého ulici s Husovou ulici. Někde mezi Vodní tvrzí a řekou Bělou totiž stál biskupský ovčín a přes tento most vyháněl pasák ovce na pastvu. Jeho významnější funkce spočívala v tom, že spojoval střed města s cestou na sever do Nysy a Vratislavi.

O postavení nového mostu požádalo zastupitelstvo tehdejšího Frývaldova Zemskou vládu slezskou v Opave roku 1900. Žádost odůvodnili nedostatečným propustným profilem dřevěného vzpěradlového mostu sloužícího jako jediná spojnice mezi městem a průmyslovými sídly v údolí Bělé, dále i jeho nevzhledností. Na základě výnosu ze srpna roku 1901 byla výroba ocelové mostní konstrukce zadána Vítkovickému hornímu a hutnímu těžařství ve Vítkovicích. Realizací spodní stavby, opěr a příslušenství byl pověřen Franc Gröger, místní tesařský a zednický mistr.

Jedná se o jednopolový ocelový most s nýtovanými, příhradovými a přímopásovými nosníky o rozpětí 16,942 m a délce přemostění 15,43 m. Vozovka sestávala ze štěrku a oboustranné chodníky o šířce 1,5 m z dřevěných desek uložených na kulatině.  V roce 1902 byl most osazen žulovými postamenty nad mostními křídly. Do nich byly osazeny 4 kandelábry, dva s plynovými lampami a dva s mostními nápisovými tabulemi. Na obou stranách přiléhalo kovové zábradlí. Závěrečná kolaudace se konala 11. 12. 1902.

Most bez větší úhony přestál jedno století a v něm i velké vody v letech 1903 a 1997 bez větších škod. Vedle toho, že konstrukci pomalu nahlodával zub času a některé necitlivé úpravy, největší změnu představovala nová trasa silnice první třídy, která zvedla komunikaci o víc než jeden metr. Propojení s původním mostem bylo proto vyřešeno schodištěm, které ovšem neodpovídalo normám pro bezbariérový pěší provoz. V roce 2005 most prohlásilo ministerstvo kultury kulturní památkou a město muselo hledat prostředky na jeho podstatnější opravu.  

V červnu 2015 začala celková rekonstrukce Ovčího mostu, která zahrnovala zpevnění mostních opěr injektáží, odstranění starého mostního svršku, otryskání ocelové konstrukce, doplnění zkorodovaných částí s dodržením původních metod spojování nýtováním, nátěr na původní červenou barvu, osazení chodníků po stranách dřevěnými fošnami, opravu kamenných podstavců na okrajích a jejich doplnění lucernami a tabulemi podle původního projektu. Potud představovaly opravy návrat k původnímu stavu. Nejvýraznější zásah do celé stavby pak přineslo vytvoření nového středového svršku spraženými betonovými deskami, na něž navazuje, kvůli bezbariérovému přístupu, betonová rampa se zábradlím z nerezové oceli. Těleso rampy výrazně narušuje celkový estetický dojem z této cenné technické památky, ale svůj účel plní. Rekonstrukce byla ukončena v listopadu 2015. Stála celkem 5 milionů korun.

Text převzat z informační tabule u mostu a listingu keše věnované mostu viz https://www.geocaching.com/geocache/GC68A9G_ovci-most-sheep-bridge?guid=e7c1df24-869a-4781-84f6-7b37fbaaaf41