Vyšehořovický most z roku 1836 zbořen 1

Martin Hůrka | 21.3.2017
Zachráněná pískovcová deska s letopočtem 1836 ze zbořeného mostu ve Vyšehořovicích (foto Martin Hůrka, 2015).
Zachráněná pískovcová deska s letopočtem 1836 ze zbořeného mostu ve Vyšehořovicích (foto Martin Hůrka, 2015).

V roce 2015 byl v Památkách středních Čech publikován naléhavý příspěvek upozorňující na kamenný dvouobloukový most z roku 1836 ležící u Vyšehořovic na potoce Výmola2, kterému hrozilo záměrné zboření a nahrazení mostem železobetonovým3. Ve snaze zachránit tento most podal Národní památkový ústav návrh na prohlášení díla nemovitou kulturní památkou. Návrh však Ministerstvo kultury zamítlo4, a tak již nic nebránilo vlastníkovi, aby tento most nechal zbořit, což se také v průběhu první poloviny letošního roku stalo (od počátku září pak silničnímu provozu v dané lokalitě slouží moderní mostní konstrukce). Nelitujeme jen historické a architektonické hodnoty tohoto díla, most představoval i výrazný krajinotvorný prvek v této části údolí Výmoly plné luk a zalesněných strání trochu stranou, avšak na dohled intravilánu obce.

Pracovníci NPÚ stihli most alespoň zaměřit a zdokumentovat, stejně tak archeologové Městského muzea v Čelákovicích dohlíželi na průběh jeho bourání, při kterém byla pod současnou vozovkou v pravém břehu potoka odhalena řada kamenů mající potenciální souvislost se starší mostní stavbou, respektive s příjezdem k ní (dláždění?).

Hromada kamení z mostu jako smutný doklad zániku památky (foto Martin Hůrka, 2015).
Hromada kamení z mostu jako smutný doklad zániku památky (foto Martin Hůrka, 2015).

Starosta obce zajistil v parapetu zasazenou pískovcovou desku s tesaným letopočtem: „1836“, která se stane součástí chystaného obecního muzea. Současně došlo při prohlížení kamenů z odbagrovaných částí mostního tělesa k odhalení tesaného kvádru s rytinami. Tento kámen byl v mostní konstrukci druhotně použit (původně se nalézal patrně ve starším mostu). Neuměle provedená rytina není dobře čitelná. Obsahuje vyobrazení dvou křížků, letopočet „1823“? (nelze vyloučit ani čtení „1803“) a iniciály „KS“ (přičemž písmeno S není přečteno zcela bezpečně). Nápis se očividně týká tragické události (utonutí?). V katolických matrikách zemřelých pro Vyšehořovice a nejbližší obce ovšem nebyl při zběžném nahlédnutí v daných letech žádný odpovídající záznam nalezen. Výše popsaný pískovcový kvádr bude taktéž využit při přípravě muzejní expozice.

Hromada kamení z mostu jako smutný doklad zániku památky (foto Martin Hůrka, 2015).
Hromada kamení z mostu jako smutný doklad zániku památky (foto Martin Hůrka, 2015).

V minulosti se (nejen) ve zdejším kraji nalézalo při drobných tocích na venkově velké množství klenutých mostů a mostků. Jen v mikroregionu údolí Výmoly v bezprostředním okolí Vyšehořovic se jednalo o jeden most nad Vyšehořovicemi přes Horoušanský potok nedaleko jeho soutoku s Výmolou, další dva mosty pod mlýnem v Kozovazech, most u Chudomele před Mochovem atd. V sídle místního panství, v Kounicích, byly klenuté mosty dokonce minimálně čtyři5. Většina z těchto mostů existovala ještě na počátku 20. století, kolem poloviny století jich zbývala zhruba polovina. Dnes již prakticky žádný nestojí. Ve výše uváděných případech se jednalo povětšinou o mosty s komunikačním významem pouze v rámci obce (spojnice dvou tokem rozdělených částí obce, umožnění přístupu na pozemky apod.), které byly tvořeny jednoduchou jednoobloukovou konstrukcí.

Vyšehořovický most měl důležitější postavení v rámci komunikační sítě kounického panství, což se odrazilo i na způsobu jeho provedení a také v tom, že pro dopravu byl využíván až do svých posledních dnů. Přístup k opravám kamenných klenutých mostů není, bohužel, adekvátní. Pokud ještě slouží ve stávající komunikační síti, raději se při jejich špatném stavu volí zbourání a nahrazení železobetonovou konstrukcí. Šanci na přežití tak mají paradoxně mosty, které svůj původní komunikační význam ztratily a u kterých je tak dosažení ochrany pomocí statutu kulturní památky snazší, což je případ např. obdobného dvouobloukového mostu u bývalé Škvorecké obory (postaven mezi lety 1842-1846)6. V současné době hrozí akutní nebezpečí zboření např. mostu v Klášterní Skalici, který je přinejmenším barokního stáří. Zároveň nelze pominout vazbu tohoto místa na areál bývalého cisterciáckého kláštera v sousedství. Ani v případě tohoto mostu k prohlášení za kulturní památku nedošlo7.

Hromada kamení z mostu jako smutný doklad zániku památky (foto Martin Hůrka, 2015).
Úprava řečiště po odstranění původního mostu (foto Martin Hůrka, 2015).
Prostor po odstranění mostu (foto Martin Hůrka, 2015).
Prostor po odstranění mostu (foto Martin Hůrka, 2015).
Současná podoba nového mostu ve Vyšehořovicích (foto Martin Hůrka, 2016).
Současná podoba nového mostu ve Vyšehořovicích (foto Martin Hůrka, 2016).
Současná podoba nového mostu ve Vyšehořovicích (foto Martin Hůrka, 2016).
Hromada kamení z mostu jako smutný doklad zániku památky (foto Martin Hůrka, 2015).

1Původní článek byl zveřejněn v časopise Památky středních Čech 2/2015 a zde jej zveřejňujeme s laskavým svolením autora i redakce časopisu.

2Pozemek parc. č. 600/107 v k. ú. Vyšehořovice.

3M. Hůrka, Kamenný most u Vyšehořovic, Památky středních Čech 28, č. 1, 2014, s. 75–78.

4Rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 68836/2014 OPP, sp. zn. MK-S 6699/2014 OPP ze dne 16. prosince 2014.

5K některým z těchto mostů viz Státní oblastní archiv v Praze, Velkostatek Kounice, karton č. 56, inv. č. 267, sign. 1-52-411, poř. č. 2158, Popis na panství Kounice se roku 1822 nalézajících mostů.

6J. Psota – M. Bednář – J. Jindřich, Kamenný most přes Výmolu u Škvorecké obory, Památky středních Čech 21, č. 2, 2007, s. 51–53.

7Rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 13461/2015 OPP, sp. zn. MK-S 10028/2014 OPP ze dne 23. února 2015.