Barokní most přes řeku Oslavu dal postavit majitel náměšťského panství hrabě Václav Adrian z Enckenwirtu v roce 1737 na místě staršího mostu, strženého povodní. Mose je dlouhý 74,8 m a široký 8 m. Tvoří jej 7 klenebních oblouků o nestejné šíři, středový oblouk má rozpětí 9,7 m. Uprostřed dostahuje mostovka výšku 6,2 m nad říčním prahem. Na severní, tedy návodní straně mostu jsou umístěny tři pamětní desky, věnované jeho zakladateli. Ve stavbě pokračovali od roku 1738 další majitelé panství Marie Františka a Hanuš Leopold z Kufštejna. Ti dali v roce 1744 vyzdobit most souborem 20 barokních soch, který pohledově umocňuje jedinečnost této stavby. Na konci poprsně obou předmostí jsou umístěny sochy archandělů Gabriela, Michaela a Rafaela a anděla od nebeské Brány. Andělé v křesťanské symbolic symbolice představují ochránce a strážce. Jejich umístění mělo být prosbou o ochranu mostu i jeho uživatelů. Další sochařskou výzdobu tvoří 16 soch světců. Podle nejnovějších poznatků je autorem návrhů těchto soch Josef Winterhalder starší. Na některých sochách spolupracoval podle jeho modelů Alexander Jelínek. Povodeň v roce 1811 strhla jeden oblouk mostu. V květnu roku 1945 byl most podminován. Pouze statické zajišťění základů a obnova mostovky v roce 1947 zabránili jeho destrukci z neúměrného zatěžování civilní i vojenskou dopravou v druhé polovině 20. století. Kritická situace nabyla takových rozměrů, že v roce 1981 byly všechny sochy odstraněny. K poslední velké opravě došlo po zahájení provozu po novém ostě přes řeku Oslavu v roce 1986. Opravy byly dokončeny v roce 1992. Na most pak byly osazeny kopie barokních soch. Zrestaurované originály jsou uloženy v lapidáriu zámku. Zdroj: infocedule u mostu.